Další výzkumy, které v letech 1995 - 2000 oslovily více než 15 000 občanů ve 35 městech a obcích České a 7 Slovenské republiky hledaly odpovědi na (mimo jiné) i následující otázky:

• Jak se občané cítí být informováni o práci obecního či městského úřadu?
• Jaké jsou jejich osobní zkušenosti s prací úřadu?
• Jak se občané cítí být informováni o práci obecního či městského zastupitelstva?
• Jak jsou ochotni se zapojit do plánování rozvoje města či obce?
• Jaké komunikační prostředky pro styk s úřadem preferují?

Kromě jednoznačných výsledků, které nám říkají, že spokojenost a informovanost je velmi silně závislá na velikosti zkoumaného města či obce a souvisí také jistým způsobem s úrovní dosaženého vzdělání dotazovaného, se ukázalo, že pouze necelá třetina respondentů se cítí dostatečně informována o práci úřadu a polovina je informována nedostatečně. Zbývající pětina odpovídala "nevím".

S informovaností velmi těsně souvisí i spokojenost s úřadem. Spokojeno s úřadem bylo zhruba 50 % občanů, nespokojena byla třetina a 20 % dotázaných odpovídalo "nevím".

Zjišťovali jsme také osobní zkušenost s úřadem. Necelých 40 % dotázaných ve sledovaném roce navštívilo městský či obecní úřad a vyřizovalo tam své záležitosti. Sledovali jsme i další charakteristiky úřadu. Kromě informovanosti nás zajímalo jak respondenti hodnotí odborné a profesní schopnosti úředníků, vstřícnost a otevřenost úřadu vůči občanům, hospodaření a správu majetku, respektování přání a potřeb občanů a důvěryhodnost instituce. Ukázalo se, že spokojenost dotázaných v případě úřadu nejvíce souvisí s jejich informovaností a dále i s tím, jak úřad dokáže respektovat potřeby občanů. Obecná úroveň informovanosti je pro spokojenost s úřadem mnohem důležitější než přímý osobní styk.

Volené, samosprávné orgány (zastupitelstvo a rada) mají s komunikací mnohem větší potíže než úřad. Kolem 40 % dotázaných uvádělo, že se o práci zastupitelstva nezajímají a 30 % jich není s prací zastupitelstva spokojeno. To znamená, že občané buď nevěří v samosprávnou demokracii nebo se dosud nenaučili využívat možností, které jim nabízí. Na druhé straně členové zastupitelstev o zviditelnění příliš neusilují.

Tyto výsledky se shodují i s výsledky celostátních výzkumů orientovaných na hodnocení vlády a parlamentu.

Mezinárodní srovnání
Díky výzkumným zprávám, které jsme získali ve Velké Británii a na základě výsledků v České republice v roce 1997, jsme v rámci projektu Komunikující město mohli provést mezinárodní srovnání. Porovnávány byly zprůměrované výsledky z několika českých - zhruba statisícových měst se stejně velkým východoanglickým Ipswichem. Všechna sledovaná města jsou významnými regionálními centry v rámci administrativního členění své země a výzkumy probíhaly zhruba ve stejnou dobu - od června do září 1997. Také techniky výzkumů byly shodné. V obou zemích byl použit standardizovaný rozhovor. V Ipswichi bylo dotazováno 585 kvótně vybraných obyvatel ve věku 16 a více let, v českých městech bylo náhodně vybráno po 500 obyvatelích ve věku 18 a více let.

Základní srovnání lze provést v hodnocení činnosti radnice (viz následující tabulka):

Tab.: Srovnání spokojenosti s činností radnice
Spokojenost s činností radnice	Ipswich	česká města
spokojeno	68 %	40 %
nespokojeno	4 %	34 %
ani spokojeno, ani nespokojeno, případně neví	28 %	26 %
celkem	100 %	100 %

Zatímco svoji spokojenost či nespokojenost s činností radnice nedokázala zhodnotit v obou zemích zhruba stejně velká část - něco málo přes čtvrtinu všech dotázaných, u spokojenosti a nespokojenosti jsou odlišnosti víc než výrazné. V Ipswichi je s činností radnice spokojeno téměř 70 % dotázaných, v českých městech pouze 40 %. Nespokojenost s radnicí je v Ipswichi téměř nulová (4 %), v našich městech je nespokojeno 34 % respondentů.

Mimořádně dobré výsledky ipswichské radnice zřejmě nepramení pouze z programově skeptického přístupu občanů České republiky ke svým správním orgánům. Lze je připsat na vrub především následujícím skutečnostem:

Ipswichská radnice se snaží starat o město a hospodařit se svěřenými prostředky co nejlépe. V tomto ohledu se podle britských nezávislých auditorů řadí k nejlepším v celé Velké Británii a může se pochlubit celou řadou významných ocenění, jež jsou náležitě medializována.

Radnice dlouhodobě věnuje systematickou pozornost komunikaci s občany. Dívá se na ně jako na své zákazníky a v duchu marketingového přístupu se jim snaží poskytovat co nejlepší služby. Komunikace s občany probíhá v mnoha nejrůznějších formách a jeví se spíše jako samozřejmost, než jako záměrné působení. Všechny městské instituce jsou propojené a otevřené jak vůči lidem, tak vůči sobě navzájem.

Obyvatelé jsou zahrnováni množstvím užitečných informací a je jim dána řada příležitostí, kdy mohou činnost radnice ovlivnit, zhodnotit či zkritizovat (ankety, setkání, soutěže). Za zmínku stojí i to, že iniciování nejrůznějších aktivit k problémům města radnice spojuje se soutěžemi, do kterých ceny vkládají opět městské instituce (vstupenky do divadla, permanentka do městských lázní apod.).

Již více než deset let radnice vydává a bezplatně do všech domácností doručuje měsíčník The Angle, který na našich kurzech o public relations měst a obcí předvádíme jako vzorovou ukázku toho, jak by taková radniční tiskovina mohla vypadat.