Město	body v celkovém hodnocení (100 = maximum)
Karlovy Vary Zlín Jihlava Praha 10 Brno Praha 1 Pardubice Hradec Králové Liberec Praha hl. m. Ostrava Č. Budějovice Plzeň Praha 6	73 73 70 65 62 60 60 59 59 58 50 42 31 24

S ohledem na zkušenosti a dojmy, které jsme získali při hodnocení www stránek 14 městských úřadů, jsme formulovali několik obecných zásad, které by podle nás měla prezentace města na internetu splňovat.

• Jednoznačná identifikovatelnost institucí a organizací
  Se stále větším počtem uživatelů a poměrně liberálními pravidly užívání se dnes jako jeden z mála záporů internetu ukazuje nepřehlednost informací. Za minimální podmínku smysluplné prezentace na internetu tedy považujeme, aby byl uživatel s naprostou jistotou schopen odlišit oficiální prezentaci města/městského úřadu a jiných lokálních či regionálních subjektů.
  V podmínkách ČR, kde není centrálními institucemi prosazován určitý jednotný postup identifikace prezentací veřejné správy na internetu, leží veškerá odpovědnost za splnění této podmínky na jednotlivých institucích. Podle nás je v takovýchto podmínkách nutné splnit hned několik předpokladů:
• adresa - doména by měla být co nejlogičtější. Je-li to možné, je doména www.město.cz nejlepší. Jako druhá nejlepší kategorie se nám jeví adresy s přidáním slova "město" před či za název města (typu www.městonázev.cz). Za třetí kategorii (již ne příliš dobrou) považujeme začlenění různých zkratek od slov úřad, magistrát ap. (www.umměsto.cz) a cizojazyčných výrazů (www.název-city.cz). Za úplně nejhorší považujeme adresy, které obsahují název města v cizojazyčné mutaci.
• prezentace adresy - jestliže není možné bezpečně identifikovat instituci podle internetové adresy, je nezbytné, aby internetová adresa oficiální prezentace města byla uváděna na všech materiálech prezentujících úřad (hlavičkové papíry, vizitky, informační tabule, tiskoviny, ...), ale aby byla také jednoduše nalezitelná pomocí běžných internetových služeb.
• oddělení informací města a úřadu - na rozdíl od informací města by měly být informace úřadu zpracovávány přímo úřadem samotným a měly by vždy zahrnovat i "doprovodné" informace (autory, příp. odpovědné osoby a jejich pracovní postavení a zařazení na úřadě včetně kontaktů, kontakty na další osoby, příp. instituce, zpětnou vazbu neboli výzvy a žádosti o vyjádření názoru ap.)
• grafické zpracování - zde nemáme na mysli pouze používání oficiálních emblémů města, ale zejména využití jednotného vizuálního stylu, který se při dlouhodobém používání stává významnou zbraní na poli identifikace instituce a jejích informací ze strany příjemce.
• Celková obsahová vyváženost
  Na prezentaci na internetu je třeba nahlížet jako na nedílnou součást komunikační strategie úřadu. Je tedy nutné si uvědomit, že pokud úřad komunikovat s občany nechce, nebo se mu komunikace nedaří, nevyřeší tyto problémy mávnutím "internetového" proutku. Z tohoto úhlu pohledu je nefungující prezentace na internetu stejně k ničemu jako rozbitá nástěnka. Protože je internet v ČR stále ještě menšinovou záležitostí, je zde podle nás daleko větší hrozba (než u jiných médií, která jsou pod širší veřejnou kontrolou) zanedbávání tohoto způsobu prezentace, které může být nakonec využito pouze k "politické prezentaci části úřadu".
  Úřad jako celek by se měl dohodnout na strategii, tedy na tom, k čemu a v jaké míře bude prezentace sloužit, kolik prostoru bude vymezeno jednotlivým orgánům města či jednotlivým resortům a zejména na určitém všeobecném "informačním minimu".
  Velmi málo jsme se na www stránkách úřadů setkávali s nabídkou datových souborů "ke stažení". Smysluplné shromažďování konkrétních údajů (ukazatelů), jejich zpracovávání a jejich následná prezentace (ať už pro argumentační, vědecké, podnikatelské či správní účely) je podle nás oblast, která je v ČR na úrovni nižších správních celků všeobecně značně zanedbávána.
• Struktura www stránek nesmí být složitá
  Tímto bodem máme na mysli:
  • Složitost logickou, která vzniká při přehnané snaze o zatřídění informací do různých skupin, podskupin a podpodskupin, což může mít za následek, že lidé s odlišným způsobem uvažování jsou při hledání informací téměř bez šance.
  • Složitost dohledávací, která se objevuje v opačném případě, kdy zůstanou informace téměř netříděny a příjemce informací se tak mění ve vyhledávač, který prohledává příliš "dlouhé" stránky obsahující nesourodé informace.
  • Při vytváření struktury www stránek by měl úřad vycházet z toho, že by s nimi měl být schopen pracovat kterýkoli občan ČR, tedy i ten občan, který usedá k internetu poprvé v životě a nemá žádné návyky a zkušenosti z práce s internetem. Jedině takto konstruované prezentace se mohou stát dobře fungujícími jak na internetu, tak i v podobě tzv. info kiosků.
• Nesmí být kladeny příliš velké nároky na technické vybavení uživatele
  V tomto ohledu by měly úřady vyjít svým občanům co nejvíce vstříc, ať již jde o objemy přenášených dat či verzi (stáří) prohlížeče.
  Jeví se nám jako velice vhodné doplnit vždy "hezkou" variantu prezentace o variantu "čistě textovou" (např. viz http://www.nyc.gov). Tato "čistě textová" verze vyřeší jak problém s množstvím dat, tak problém starého prohlížeče, a nejsou tak diskriminováni někteří uživatelé. Přesto si myslíme, že by i "hezká" verze prezentace měla být vždy co nejjednodušší a bez zbytečných "hejblat" a "fíglů", neboť různé pochvalné výroky o jednoduchosti platí i v případě internetu.
• Větší orientace na zrakově postižené
  Ani u jedné z námi hodnocených prezentací jsme si nevšimli existence mutace pro zrakově postižené občany. Vytvoření verzí pro ty uživatele internetu, kteří mají problémy se zrakem, je pouze otázkou přeformátování a někdy ani to ne (větší písmo, kontrastní kombinace pozadí a písma ap. - viz http://www.braillnet.cz), proto si myslíme, že jejich existence by mohla být daleko rozšířenější (jde o méně nákladnou záležitost než například cizojazyčná verzi prezentace).