Jméno internetové domény shodné s ochrannou známkou nemůže registrovat kdokoliv

Známka je vždy chráněna ve spojení s konkrétními výrobky a službami. Je tedy možné, aby legálně existovalo několik shodných známek, přičemž každá je registrována pro jiné výrobky a služby. Doménové jméno je narozdíl od ochranné známky a obchodního jména jedinečné. U registrovaných obchodních jmen a ochranných známek zapsaných pro různé obory a tomu odpovídajícího jednoho jména domény tedy vzniká složitý problém. Není zapotřebí přihlašovat ke známkové ochraně celé doménové jméno; naprosto postačující je registrace samotného označení.

Na toto téma byla publikována řada článků, včetně jedné knihy. Mylná je však zatím stále rozšířená domněnka, že "ochranné známky a názvy zapsané v Obchodním rejstříku nejsou určující pro právo registrace doménových jmen". Tvrdí-li někdo, že "jméno shodné s ochrannou známkou může registrovat nejen její majitel, ale kdokoliv", mýlí se ještě více. Nehledě na skutečnost, že žádné "právo registrace doménových jmen" v podstatě neexistuje.

Přidělování jmen internetových domén (alespoň zatím) není projevem veřejné správy, nýbrž jde o výsledek smlouvy uzavřené mezi dvěma soukromoprávními subjekty - žadatelem a registrátorem. Právní postavení všech zúčastněných stran je ale přesto poněkud nejasné. Co naproti tomu jasné je, jsou aspekty ochrany jednotlivých jmen domén. Základní dokument Internetu RFC 1591 dává od problematiky ochranných známek a značek v podstatě ruce pryč, neboť říká: "V podstatě sporu mezi žadateli o registraci určitého jména nebude mít registrační autorita žádnou úlohu ani zodpovědnost, pouze poskytne kontaktní informace oběma stranám. Registrace doménového jména nemá žádný statut obchodní známky. Je na žadateli, aby si byl jist, že neporušuje něčí chráněnou/obchodní známku."

Shodný přístup byl aplikován i při tvorbě "Pravidel registrace doménových jmen v doméně .cz". Tato pravidla jsou nedílnou součástí "Smlouvy o registraci doménového jména", která je "uzavřena" žadatelem a registrátorem - CZ.NIC, z. s. p. o., a kde je mj. v bodě 6.2 uvedeno, že: "Žadatel zaručuje CZ.NICu, že registrace Doménového jména ani způsob, jakým bude Doménové jméno přímo nebo nepřímo užíváno, neporuší zákonná práva třetí strany."

Boží mlýny melou jistě
Zatímco obecně se lze při registrování domén řídit pravidlem "kdo dřív přijde, ten dřív mele" - tedy pravidlem absolutní priority, z hlediska přihlašovatelů je nutné respektovat platné zákony ČR. Neboť pravidla, která platí pro ochranu obchodních jmen a ochranných známek, jsou bezpochyby aplikovatelná i ve vztahu k názvům domén.

Platná právní úprava obchodního jména je obsažena v Obchodním zákoníku (vycházíme z úpravy do 31. 12. 2000).

Obchodním jménem (dále jen OJ) se rozumí "název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti, tj. označení, pod nímž provozuje svou podnikatelskou činnost, při které je ve vztahu k jiným subjektům tímto názvem individualizován a odlišen". Důležité je uvědomit si, že s rozlišovací funkcí obchodního jména je vnitřně spjata i její funkce ochranná.

Co to znamená? Podnikatel má jednak povinnost, jednak právo užívat OJ, pod kterým je zapsán. Nesmí vystupovat pod jiným jménem (pak bude sankcionován živnostenským úřadem a navíc by všechny právní úkony, které učiní pod nepravým jménem, mohly být považovány za neplatné). Naopak nikdo jiný pod stejným nebo změněným OJ nesmí působit.

Obchodní jméno může být i součástí ochranné známky. Příkladem může být (nezjišťoval jsem, zda tomu tak je doopravdy) "Microsoft Windows NT". Neoprávněné užívání jména se netýká jen užívání OJ k označení určité osoby, nýbrž i k účelům obchodním a reklamním. Nevyžaduje se, aby oprávněnému vznikla hmotná škoda, může být jen poškozena jeho pověst nebo na ní může být parazitováno. Tak například není možné uvádět cizí obchodní jména či ochranné známky na svých výrobcích zavádějícím způsobem - např. jako "Microsoft Speller pro brněnský hantec", pokud nevznikne tento produkt v Redmondu nebo k tomu nedá dotčený Microsoft explicitní souhlas.

Lze ale používat v obchodním styku označení shodné s ochrannou známkou, jestliže je to nezbytné k vyznačení účelu výrobku, zejména jeho příslušenství nebo náhradních dílů, anebo druhu poskytované služby, za předpokladu, že je užíváno v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy soutěže. Takže by bylo možné uvést na krabici "Slovník brněnského hantecu pro Windows 98".

Současně je vhodné upozornit, že kromě vnitrostátního zákonodárství, platného na území naší republiky, platí i mezinárodní dohody a úmluvy, např. v oblasti průmyslového práva se jedná o Pařížskou úmluvu na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhl. č. 64/1975 Sb., dále jen PUÚ). V Článku 8 PUÚ je doslova uvedeno: "Obchodní jméno je chráněno ve všech zemích unie, aniž by bylo třeba je přihlašovat nebo zapisovat; nerozhoduje, zda je, či není částí tovární nebo obchodní známky." Takže opatrně s přihlašováním známých obchodních jmen známých zahraničních firem, byť by neměly na našem území registrované obchodní jméno, popř. ani ochrannou známku, protože uvedená PUÚ se vztahuje i na obchodní jméno.

Ochranné známky upravuje zákon
Ochranné známky jsou upraveny zákonem č. 137/1998 Sb.; ve znění novely 116/200 Sb. - tato novela je dosti důležitá, protože přináší řadu podstatných změn. Ochranná známka (dále také jen OZ) je označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi (tj. slovní), kresbou (tj. grafická) nebo tvarem výrobku či jeho obalu (tj. prostorová), popřípadě jejich kombinací (tj. kombinovaná), určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů a zapsané do rejstříku ochranných známek vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví.

Ochranná známka je vždy chráněna ve spojení s konkrétními výrobky a službami, které má odlišit od výrobků a služeb téhož druhu, a to podle jednotného mezinárodního třídění výrobků a služeb. To je velmi podstatné a situaci komplikující, přinejmenším ve vztahu ke jménům domén. Může např. existovat OZ "Felix" na krmení pro kočky, ale také OZ "Felix" na poskytování auditorských služeb.

Přihlášku OZ může podat právnická osoba nebo fyzická osoba, a to pro výrobky a služby, které jsou ke dni podání přihlášky předmětem jejího podnikání, tj. majitelem ochranné známky může být je ten, kdo vstupuje na trh jako podnikatel. Také ochranná známka má funkci rozlišovací a funkci zápovědní. Jako u všech průmyslových práv jde o to, že majitel těchto práv má výlučné právo označovat své výrobky nebo služby ochrannou známkou, pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami (tedy i převést, udělit licenci apod.), zatímco všichni ostatní jsou povinni respektovat toto právo a bez souhlasu majitele nemohou právo využívat. (Kromě výše popsané výjimky a několika málo dalších, ze zákona vyplývajících.)

Doménové jméno shodné s ochrannou známkou porušuje zákon
Lze konstatovat, že doménová jména, která jsou shodná či zaměnitelně podobná s obchodním jménem, registrovanou ochrannou známkou (a možná i dlouhodobě užívaným nechráněným označením někoho jiného), porušují práva třetích osob a jsou přinejmenším v rozporu s dobrými mravy soutěže, tj. naplňují skutkovou podstatu nekalé soutěže podle § 44 a násl. Obchodního zákoníku.

Problém shodnosti a zaměnitelnosti doménového jména s již existující registrovanou ochrannou známkou, obchodním jménem nebo i nechráněným, nicméně dlouhá léta užívaným označením, je celosvětový. A proč vlastně hovoříme o problému? Proto, že:

1. ochranná známka je registrována vždy pro zcela konkrétní výrobky a služby, které v rámci podnikatelské činnosti svého majitele označuje. Takže může vedle sebe naprosto legálně existovat několik úplně shodných známek, přičemž každá je registrována pro jiné výrobky a služby;
2. obchodní jméno je registrováno také ve vztahu k podnikatelské činnosti svého majitele. Platí zde sice zásada výlučnosti, tj. že nové obchodní jméno se musí od všech již existujících zapsaných obchodních jmen lišit, nicméně k odlišení postačuje dle platné právní úpravy nejen druh povolené hospodářské činnosti, ale i jen odlišné místo působení či odlišná forma;
3. doménové jméno je na rozdíl od výše uvedených právních institutů ochranné známky a obchodního jména jedno, jediné a jedinečné! Neexistuje zde žádné rozdělení podle výrobků, služeb nebo místa podnikání.

Ve světě existují precedenty
Křížením zájmů různých subjektů v souvislosti se jmény domén se již začínají zabývat nejen americké, ale i evropské soudy. K dispozici je např. rozsudek Zemského soudu v Mannheimu, který ve sporu o užívání domény s názvem města "heidelberg.de" dospěl k názoru, že:

1. pod internetovou adresou "heidelberg.de" očekává uživatel nejen informace o městě Heidelberg, ale i informace města Heidelbergu;
2. neoprávněné použití cizího jména v internetové adrese zakládá nárok na zdržení se jednání podle § 12 německého občanského zákoníku. Podle literatury je tento rozsudek pravděpodobně prvním německým rozsudkem o přidělení internetové adresy, a to navíc v řízení o předběžném opatření, tedy bez pochyb soudu o právním stanovisku.

Vyjdeme-li z rozhodnutí soudů, popř. mezinárodní arbitráže zřízené u WIPO, která jsou vesměs běžně uveřejňována na Internetu, lze zcela jednoznačně shrnout, že práva vyplývající z registrovaných ochranných známek, event. zapsaných a užívaných obchodních jmen, jsou brána jako výkladový základ při posuzování oprávněnosti registrace a užívání sporného doménového jména (DJ). Ve většině projednávaných případů byla práva vyplývající z OZ/OJ postavena právně nad DJ, samozřejmě i v příčinné souvislosti se způsobem užití sporného DJ.

Tvorba doménového jména hodna diskuse
V tomto okamžiku je vhodné poukázat i na skutečnost, že jsou projednávány i spory spočívající nejen ve shodnosti DJ a OZ/OJ, ale i spory vyplývající ze vzájemné zaměnitelnosti těchto označení (zjednodušeně nazváno). S ohledem na to považujeme návod na sestavení vhodného volného doménového jména za postup hodný diskuse. Diskuse proto, že z pohledu technické registrace DJ je asi správný, ale z pohledu skutečného praktického užití to lze považovat jako postup v podstatě hraničící se spekulací nebo nekalosoutěžním jednáním.

Spory o jména domén mohou podle našeho názoru výrazným způsobem rozšířit judikaturu jak v oblasti ochrany osobnosti (u fyzických osob), tak v oblasti ochranných známek a nekalosoutěžního jednání (u podnikatelů). Doposud není znám žádný konkrétní výsledek soudně projednávaného případu v ČR, ale je to jen otázka času. Takovéto spory jsou již bezpochyby zahájeny, ale nejsou doposud právoplatně ukončeny a rozhodnuty.

Pokud údajně Magistrát města Brna koupil doménu "brno.cz" za necelých 50 000 Kč a že se firma IterServ, s. r. o. "vrhla" na 300 jmen zejména moravských obcí, pak je to důkazem nikoli správného byznysu na poli Internetu, ale signálem o nedostatečné kvalifikaci (a možná odvaze) právníků těchto měst a obcí.

A doména jako ochranná známka?
V poslední době se také na Internetu objevili aktivity typu: "Přihlašte si svou doménu jako ochrannou známku - účinná obrana proti spekulaci a zcizení". Upozorňujeme, že se jedná do značné míry o zavádějící, klamavé a nepravdivé informace. Je nutno si uvědomit, že aby jakékoliv označení mohlo být ochrannou známkou, tj. aby mohlo být zapsáno do rejstříku ochranných známek, musí samozřejmě splňovat podmínky podle známkového zákona. Za druhé, pokud označení užité v rámci doménového jména je schopno být ochrannou známkou, není zapotřebí přihlašovat ke známkové ochraně celé doménové jméno, ale naprosto postačující je přihlášení a registrace samotného označení.

Závěrem podotýkáme, že přihlášení ochranné známky, která není schopna registrace (nesplňuje požadavky zákona o ochranných známkách), není samozřejmě ani žádnou "rezervací domény". Mohlo by se totiž stát, že zápis OZ bude Úřadem průmyslového vlastnictví zamítnut podle § 11 odst. 3, ovšem po dlouhou dobu od podání přihlášky do pravomocného rozhodnutí Úřadu by byl blokován jiný zájemce o přidělení jména domény. Dále je nutné si uvědomit, že pouhá přihláška ochranné známky sice zakládá prioritu z hlediska jiných přihlášek, ale neposkytuje svému majiteli žádná práva, v tomto případě zápovědní právo vůči jiným uživatelům.

Možná stávající "vření" v oblasti světových dohod pro jména domén, kde se začíná uvažovat i o vícepísmenných jménech domén první úrovně, přinese nějaké z hlediska obchodních jmen a ochranných známek konstruktivní řešení.

Schématické řešení problému registrace doménového jména
Výchozí situace:

1. Existuje žadatel o jméno domény (dále jen doménu) a majitel OZ/OJ, který má námitky proti udělení domény uživateli.
2. Případně může být žadatel také vlastníkem OZ/OJ.
3. Zatímco o přidělení jména domény žadatel teprve žádá, zápisy OZ/OJ již existují (na jedné nebo dvou stranách).