V souvislosti se zveřejňováním rozpočtů se hovoří (a činíme tak i my v úvodu) o veřejné kontrole hospodaření obce. Co jsme však ze zveřejňovaných rozpočtů schopni o hospodaření obce vyčíst? Domníváme se, že mnoho ne.

Aby mohla obec (veřejná správa) dobře spravovat své území, musí logicky patřičně vykonávat jednotlivé činnosti (poskytovat služby, vybírat poplatky, podporovat podnikatele, atd.). Hospodaření obce je potom to, jak efektivně (hospodárně) tyto činnosti vykonává (zajišťuje). Jestliže tedy chceme 'kontrolovat' hospodaření obce, nemůže nám k tomu postačit pouze 'jednoroční finanční bilance' nazvaná rozpočet. Ten nám může poskytnout především informace o:
- 'nominální síle města' - nebo-li o celkovém objemu rozpočtu,
- aktivitě radnice při získávání financí - záleží na tom, jak podrobně je rozepsána příjmová strana rozpočtu a na tom, zda čtenář ví (nebo je poučen), které částky jsou získávány automaticky, které s přičiněním radnice, které jsou v budoucnu vratné, atd.,
- prioritách radnice - prostřednictvím výdajů, přičemž opět platí, že záleží na zkušenostech čtenáře či ochotě radnice výdajovou stránku rozpočtu vysvětlit.

V drtivé většině rozpočtů jsme marně hledali zmínku o 'dluzích' obce. Ty se obvykle objevují pouze ve výdajích v podobě částek na splátky úvěrů a půjček či v příjmech, to ale jedině v případě nových úvěrů. O tom, jaká je skutečná zadluženost města se píše jen ojediněle. Podobně je to i s pohyby majetku města a zárukami za úvěry jiných subjektů (s obcí spojených). V tomto směru bychom za vhodné považovali zveřejňování 'účetní závěrky' nebo 'výkazu zisků a ztrát' či 'výkaz majetku a závazků'.

Z hlediska občana je i poněkud matoucí vyzdvihování 'investičních výdajů', o kterých se v jazyce účetnictví mluví jako o 'investicích'. Domníváme se, že slovo investice je u občanů vnímáno s nádechem 'budoucího zisku'. Je sice pravda, že investiční výdaje jsou trvalejší hodnoty, než výdaje neinvestiční či běžné, avšak nelze očekávat jakýkoli zisk např. z odstranění vlhkosti v kuchyni školní jídelny.