Proč vysazovat další stromy?
Dnes je město bohaté na stromy, ty ale jednou uhynou věkem, nemocí, nehodou způsobenou špatným počasím, nebo prostě odrostou svému umístění.
Abychom udrželi město zelené a krásné, jak jen to jde, je stále potřeba vysazovat nové mladé stromy.
Vysazovat by se nemělo pouze na městských parcích, otevřených plochách a ulicích, ale také v soukromých zahradách, náměstích a plochách komerčně využívaných.

Zvažovat účel před výsadbou?
Existuje několik věcí, které musí být zváženy před rozhodnutím o druhu stromu, který se má vysadit.
Kolik prostoru můžete stromu poskytnout?
Co chcete, aby strom dělal?
Jestliže je strom požadován kvůli stínu, potom je důležitá jeho velikost a tvar i typ listů.
Hustota a rychlost růstu by měly vést Vaši volbu v případě, že by měl strom zakrýt nepěknou scenérii.
Jestliže chcete vnést barvy do šedivé oblasti, potom přemýšlejte o květech stromů a plodech, stejně jako o listech.
Často jsou také stromy vysazovány, aby přinášely úlevu od drsnosti našeho okolí a aby kontrastovaly s geometrickými tvary vytvořenými člověkem, ve kterých žijeme a pracujeme.
Jako součást designu jsou stromy důležité. Stromy lemující ulice či vstupy vyvolávají pocity formálnosti, zatímco v roztroušených skupinkách vyvolávají neformální, přirozené pocity.
Formálně či neformálně mohou být stromy použity pro vymezení území, vytvoření ohrady nebo mohou vést oko diváka k pozoruhodným scenériím.

Které stromy sluší Westminsterské půdě?
Většina našich oblíbených stromů poroste téměř na všech místech v okolí.
Ale několik stromů je náročnějších. Těm se bude dařit pouze, když bude půda kyselá nebo zásaditá nebo vlhká.
Většina města se rozkládá na londýnském jílu či písku a hlína je spíše neutrální.
Jestliže se rozmýšlíte, zvláště když máte vybrat z různě náročných druhů stromů, proč potom Vaši půdu neotestovat? Test je jednoduchý, nenákladný a k dostání v potřebách pro zahrádkáře.

Co je to dobrá velikost a umístění?
Vždy by měl být pro dané místo vybrán zejména podle velikosti a zvažovat by se měla vždy potenciálně největší možná velikost. Velikost musí být volena i ve vztahu k mohutnosti sousedních staveb.
Nevysazujete malé druhy blízko velkým stavebním dominantám; stejně tak je důležité, aby velké stromy nepřerůstaly malá místa a nezpůsobovaly v budoucnu problémy s údržbou.
Některé stromy, jako topoly a vrby rostou rychle a potřebují hodně vody. Neměly by být sázeny blízko budovám, protože je možné, že by poškodily základy či potrubí. Jestliže o nich uvažujete, poraďte se s odborníky.
Zatímco některým stromům vyhovuje umístění do stínu, jiné vyžadují přímý sluneční svit. Stupeň znečištění ovzduší a síla větru mohou Vaši volbu druhu stromu také ovlivnit - některé jsou odolnější než jiné.

Jak se stromy vzhledově liší?
Rozlišovacími charakteristikami stromů jsou jejich tvary, listy a uspořádání větví.
Stromy mohou být úzké, široké, kuželovité a kulaté stejně jako svěšené či vztyčené! Poskytují nekonečné množství variant jak kontrastovat či doplňovat různé typy staveb.
Před tím, než si vyberete mladý stromek, je dobré podívat se na obrázek téhož stromu již vzrostlého, nebo lépe i ještě rostoucího stromu. Poměrně často se charakteristiky stromů s jejich věkem mění.
Tvar stromu spolu s tvarem a hustotou jeho listů významně ovlivňují stín, jaký poskytuje. Malé lístky břízy a akátu vytvoří polostín, zatímco kaštan se svými velkými listy a hustě rostlými větvemi bude dávat opravdu plný stín.

Jak stromy dávají barvy
Stromy poskytují rozmanitost po mnoho let a nejzřejměji tak činí prostřednictvím jejich barvy (např. javor).
Neopadavé stromy poskytují barvy celoročně, zatímco opadavé sezónně.
Nejčastěji jsou zelené v nekonečném množství variant, ale některé jsou tmavě červené, žluté či pestrobarevné.
Přestože jsou právem atraktivní, musí být barevné stromy používány s velkým citem. Udělají totiž mnohem výraznější dojem, než zelené a tak mohou narušit jinak velice klidnou scenérii.
Všechny stromy kvetou a mnohé mají nějaké plody. Některé jsou skutečně dramatické či okázalé a vytvářejí každoroční přehlídku zářivých barev, avšak po zbytek roku jejich tvar a vzhled může být "rozvařený" nebo neohrabaný.
Abyste zjistili, zda krása okázalého stromu vykompenzuje jeho tvar a vzhled po zbytek roku prostudujte si dospělý strom téhož druhu mimo sezónu.
Stromy také mohou poskytovat barvy prostřednictvím jejich bobulí, plodů a kůry.
Podzim může přinést poslední výbuch barev s nepřeberným množstvím odstínů od žluté až po červenou; mnoho stromů je sázeno primárně pro jejich podzimní efekt.

Kdy a jak stromy sázet?
Vysazování se většinou provádí mezi říjnem a březnem, když není půda příliš mokrá či zmrzlá. Obecně listopad až prosinec je to nejlepší období.
Stromy s kupují ve školkách či zahradních centrech v celé škále velikostí od malých (2 m) až po velké (4 m) - viz obrázek č. 1.
Předtím než je strom vysazen si připravte díru, větší než je kořenový bal nového stromku. Jestliže je půda horší kvality, tak vykopejte ještě větší díru a přidejte trochu kvalitní zeminy.
Abyste pomohli odvodnění a provzdušnění, opíchejte vidlemi stěny a dno díry.
Poškozené kořínky by se měly prořezat, ale musí se dávat pozor, aby se nepoškodili jemné kořenové vlásky.

Když sázíte strom, přimíchejte do hlíny trochu rašeliny a umělého hnojiva.
Všechny, ale zejména malé a mladé stromky by se měly přivazovat k tyčce. Tím předejdeme přílišným pohybům, které by mohly poškodit nové kořínky - viz obrázek č. 2.
Připevněte strom k tyčce páskou. Tyčky a pásky by měly být pravidelně kontrolovány a upravovány tak, aby stromek mohl růst. Normálně se po dvou letech odstraňují.
Udržujte místo bezprostředně okolo stromu bez trávy či plevele. Během suchých období je nutné strom zalévat.

Prořezávat či neprořezávat?
Nově vysazené stromy nepotřebují prořezávat, kromě odstraňování poškozených či zkřížených větví, úpravy do vyváženého tvaru či když to potřebuje vedoucí pupen.
Zatímco vlastníci mohou vykonávat menší údržbu stromů, práce na vzrostlém stromě vyžaduje určité dovednosti a může být i nebezpečná. Ta by měla být přenechána kvalifikovaným "stromovým chirurgům".
U vzrostlých dospělých stromů je občas potřeba odstranit mrtvé, umírající, nemocné či zlomené větve. To se provádí ve třech krocích, tak aby nedošlo k poškození kůry na kmeni. Poslední řez by měl vytvořit nepatrnou ránu na kmeni či větvi, aby pomohl uzdravení - viz obrázek č. 3.
Prořezávání může být nezbytné z následujících důvodů:

• prořezání větví, aby se zvýšila propustnost světla a vzduchu,
• zmenšení výšky a šířky či celkového tvaru stromu, protože je blízko budovy či nějakého provozu,
• udělat strom bezpečnější odstraněním těžkých a nebezpečných hlavních větví a oprava vad, které mohou vzniknout.

Výjimkami jsou:
Vlašský ořech a magnólie, které se prořezávají když mají listy, v období července až srpna. Bříza a javor, které se prořezávají v únoru a v době kdy začínají růst listy. Prořezávání v jiné době může způsobit rozsáhlé ztráty mízy. Třešně a švestky se prořezávají na začátku léta, aby se snížilo riziko nemoci listů.
Jestliže uvažujete o jakémkoli prořezávání stromů, nejprve si zkontrolujte na radnici, zda strom nemá Řád Ochrany Stromů (TPO). Jestliže má, potom možná budete potřebovat povolení, než budete moci započít jakoukoli práci.
Jestliže strom nemá TPO, ale je umístěn v Ochranné Oblasti musí být šest týdnů dopředu podáno písemné upozornění na radnici, než se zahájí jakékoli práce. Existuje však několik málo výjimek, proto v případě že o něčem uvažujete, zavolejte na radnici v Kanceláři stromů na 798 2922.