|
Hledání stránek
Adresa
Téměř každého uživatele internetu při hledání stránek daného subjektu asi napadne zkusit zadat adresu v podobě http://www.jméno.cz. Proto jsme nejprve vyzkoušeli, zda sledovaná města mají takovouto "intuitivní" doménu zaregistrovanou a používají ji.
Vyhledávače
Další cestou jak něco na internetu najít jsou pochopitelně vyhledávače. Pro naši analýzu jsme si zvolili tři české a dva zahraniční. Konkrétně to tedy jsou Seznam, Atlas, Centrum, Yahoo a Altavista.
Zadávali jsem vždy pouze celé jméno města (např. Hradec Kralove), bez pomocných výrazů jako město, úřad, ap. Potom jsme pročítali výsledky vyhledávání, dokud jsme nenašli požadovaný odkaz, vždy až do desáté strany nabízených výsledků.
Ukázalo se například, že poměrně dobře nalezitelné jsou stránky univerzit, které často obsahují i informace o "svém" městě, případně i odkaz na oficiální stránky. Protože však v těchto případech neshledáváme vždy jednoznačnou a cílenou provázanost mezi úřady a univerzitami, tyto odkazy jsme nebrali v potaz.
Pro přehlednost jsme vytvořili tabulku hodnot (získaných bodováním při vyhledávání stránek), které podle nás vyjadřují pravděpodobnost, že stránky daného města na internetu najdeme.
Město |
% pravděpodobnosti úspěchu vyhledání |
Brno
Plzeň
České Budějovice
Jihlava
Hradec Králové
Zlín
Ostrava
Karlovy Vary
Praha 10
Praha 1
Liberec
Praha 6
Praha hl.m.
Pardubice
|
99,2
96,5
82,7
82,3
75,8
65,8
64,8
62,7
61,3
58,3
49,2
48,5
48,3
33,2
|
Problematická se tedy jeví nejednoznačnost "určení původu", nebo spíše "oficiálnosti" nalezených a čtených dokumentů, ať už jde o výše zmiňované univerzitní stránky nebo stránky jiných subjektů. Některé úřady zřizují informační centra (jejichž funkčnost ve vztahu občan-úřad se město od města liší), někde takovéto instituce vznikají spontánně a s úřadem nemají nic společného (někdy očividně ve snaze úřadu jako zdroji informací o městě "konkurovat") a někde se naopak prezentuje spíše celý kraj/oblast.
Z tohoto hlediska by bylo vhodné vyjasnit si vztahy mezi úřadem a dalšími subjekty (zda je informační středisko města kontaktním bodem občana při komunikaci s úřadem či pouze institucí zajišťující kulturní, sportovní a jiné akce na území města) a zejména potom striktně oddělit informace o městě/informace města (tj. kultura, sport, historie, doprava, ...), které by potom mohly samozřejmě i přejímat kterékoli jiné instituce či organizace pro své prezentace, a informace o úřadu/informace úřadu (tj. vyhlášky, rozpočet, zápisy, kontakty, ...), jejichž přesnost a pravdivost by garantoval daný úřad a z toho důvodu by také měly být jednoznačně identifikovatelné jako "oficiální", včetně kontaktů na odpovědné osoby, data poslední aktualizace, zpětné vazby atd.
Hledání konkrétních informací
Při výběru "jednoduché informace" jsme zvolili tu snad nejjednodušší - hledali jsme poštovní adresu a úřední hodiny.
Překvapilo nás, že některým úřadům tato informace na stránkách chybí, což považujeme za opravdu silný prohřešek, neboť se jedná o tu nejzákladnější informaci a obvykle bývá tím prvním, čím se komerční subjekty začínají na internetu prezentovat ("přesměrování" z www na telefon a poštu) a co na jejich stránkách obvykle najdete i při rekonstrukci stránek.
Konkrétně to tedy vypadalo takto:
- adresu a úřední hodiny některé stránky neobsahovaly vůbec (3x),
- pouze úřední hodiny chyběly v jednom případě,
- většina úřadů (10x) měla na svých stránkách obě hledané informace.
Osoba
V této části jsme hledali kontakt na konkrétní osobu. Jako hledanou osobu jsme si předem zvolili vedoucího Odboru životního prostředí - hledali jsme tedy osobu podle odboru (postavení) a nikoli podle jména.
Hledání osob dopadlo podstatně lépe. Pouze v jediném případě nám stránky hledat osoby neumožnily. U ostatních úřadů se více či méně pohodlně kontakt našel. Při hledání jsme postupovali dvěma způsoby:
- přes strukturu úřadu (úřad -> odbory -> OŽP -> vedoucí), který by však při nižším postavení hledané osoby většinou nevedl k výsledkům (9x),
- přes telefonní či jiný seznam (4x). Zpracování seznamů a možnosti vyhledávání se značně lišily, ale jako nejčastější nedostatek jsme zaznamenali abecední seznamy bez možnosti vyhledávání či seřazení, kde potom jediný způsob jak najít vedoucího OŽP je seznam pročítat od shora dolů a hledat u kterého jména bude uvedena tato funkce.
Konkrétní problém
Volba konkrétního problému, který by byl aplikovatelný na všech 14 úřadů téměř stejně, se ukázala být velmi těžkou. Nakonec jsme se rozhodli pro simulování takovéto situace: jsme občanem, který žije v daném městě a uvažuje o koupi psa. Protože tuší, že kromě radostí jsou s vlastnictvím (chovem) psa spojeny i nějaké povinnosti, chce se předem informovat.
Ačkoli jsme občas narazili na informace zpracované do podoby "Co dělat, když..." nebo "Často kladené otázky", ani jednou zmínku o chovu psů neobsahovaly. Jedinými schůdným způsobem, jak nějaké informace o konkrétním problému od úřadů získat, se nám jevily vyhlášky a dokumenty.
Vyhlášky se nám vůbec nepodařilo najít na stránkách čtyř úřadů. V jednom z měst nebyly vyhlášky týkající se psů ve výběru, který byl na internetu k dispozici a v dalším městě byly pouze vyhlášky od roku 2000.
Ve zbývajících 8 městech jsme našli kompletní soubory vyhlášek od roku 1990. Většina byla zpracována ve formátu HTML a pouze v jednom případě zvolili formát PDF. Rozsahem i zpracováním se tyto soubory vyhlášek příliš nelišily. Několik souborů bylo vybaveno vyhledávačem, který nám však nikdy nepřinesl vyčerpávající odpovědi.
Při hledání v souborech vyhlášek jsme narazili na dva zásadní problémy:
- vyhlášky týkající se problému najít. (V případě, že se nejmenuje "O chovu domácí zvěře" ap., ale například "O místních poplatcích" a také se k našemu problému vztahuje, je velmi těžko dohledatelná.)
- platnost znění. (Obvykle jsou soubory vyhlášek řazeny chronologicky, takže vyhlášku o podmínkách chovu i o místních poplatcích nalezneme většinou mezi lety 1993 - 1995, a poté musíme projít dokumenty až do současnosti (5 - 7 let), zda se tam někde neobjeví aktualizace některé s naším problémem související vyhlášky.)
I přes překonání těchto "technických" překážek však dojdeme k tomu, že obecné a strojené formulace vyhlášek, odkazující na definice pojmů do jiných dokumentů, jsou pro většinu normálních občanů téměř nepoužitelné.
Pokud informace na www stránkách je, je v drtivé většině nalezitelná. Chybějící informace je nedostatkem, ale podle nás menším nedostatkem než informace, která zůstane nenalezena.
Rozdíly v "přehlednosti" jednotlivých stránek sice jsou, ale jsou minimální. Zde je třeba pečlivě vážit a volit kompromis mezi možnostmi technických i logických řešení stránek a to především s ohledem na potenciálního návštěvníka a jeho možnosti (softwarové vybavení, rychlost připojení atd.).
U telefonních seznamů a souborů vyhlášek je třeba zlepšit možnosti vyhledávání a třídění.
|
|